K pohybovým aktivitám také využíváme obecní dětské hřiště, které je vybaveno houpačkami, skluzavkou, kolotočem, hrazdami, pískovištěm a provazovou pavučinou.

Školka se nachází na vesnici v blízkosti lesů, luk a neponičené přírody. Proto náš vzdělávací program zaměřujeme na sledování a vnímání přírody během celého roku. Zdejší okolí také využíváme k vycházkám a pohybovým aktivitám. V horkých dnech vyhledáváme pod stromy přirozený stín a naopak v zimě na kopci provozujeme hry typické tomuto období.

Do naší školky dochází nejen místní děti, ale i z Libkova a Loučimi, které se dopravují školním autobusem.

Plán rozvoje :

dovybavit hřiště u školky dalšími herními prvky

3 Podmínky vzdělávání

3.1 Věcné (materiální) podmínky

Nábytek i ostatní vybavení je přizpůsobeno antropometrickým požadavkům.

Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věku a jsou každoročně dokupovány nové.

Hračky a pomůcky jsou umístěny tak, aby si je děti mohly samostatně brát.

Děti se svými výtvory podílejí na výzdobě interiéru budovy.

Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů.

Prostory mateřské školy jsou rozděleny na hernu, pracovnu, ložnici, umývárnu s WC a šatnu, která je s ostatními místnostmi spojena chodbičkou. Prostory nejsou příliš velké, čímž poskytují dětem útulnou rodinnou atmosféru.

Umývárna s WC byla v létě 2012 nově zrekonstruována, aby odpovídala hygienickým požadavkům. V létě 2013 byla všechna stará okna nahrazena novými (plastovými) a celá budova ZŠ a MŠ byla zateplena. V červenci a srpnu 2014 proběhla v celé MŠ (kromě umývárny s WC) rekonstrukce podlah. Staré a již dosloužilé dřevotřískové desky nahradily betony, na které byl položen nový koberec v herně a lino v ostatních prostorách. Dále bylo provedeno opatření napomáhající lepšímu vysychání zdiva. Mezi pracovnou a hernou byl rozšířen průchod, takže se obě místnosti téměř spojily a celý prostor se mírně zvětšil. Tato úprava napomohla větší přehlednosti v obou třídách.

Plán rozvoje:

Zajistit další úložné prostory.

3.2 Životospráva

Dětem je nabízena plnohodnotná a vyvážená strava, pestrá a bohatá skladba jídelníčku s dostatkem ovoce a zeleniny.

Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin, obsluhují se při pití samostatně, každý má svůj hrneček. V nabídce nápojů je čistá voda, šťáva nebo čaj. Další pití dostávají děti jako součást oběda a svačin.

Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány doporučené intervaly. Dopolední svačina a oběd jsou podávány v jídelně, odpoledne svačí děti průběžně ve třídě (podle chuti či délky spánku, nejpozději však v 15.00 hodin). Při stolování se děti obsluhují většinou samy, jen při obědě jim polévku rozdávají učitelky. Nejmladším dětem také pomáhají starší kamarádi nebo učitelky. Vedeme děti ke správným zásadám stolování, a to nejen rozhovorem, ale i osobním příkladem. Dbáme na správné držení příboru, na chování dětí během jídla (povídáme si potichu, nerušíme ostatní). Děti do jídla nenutíme, respektujeme neoblíbenost některých jídel. Nenásilně ale vedeme děti k tomu, aby neoblíbené jídlo zkusily ochutnat a samy se rozhodly, zda ho budou jíst.

Je zajištěn denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci.

Za příznivého počasí poskytujeme dětem co nejvíce volného pohybu v přírodě. Pokud pobyt venku pro nepříznivé počasí (silný déšť, vítr, mráz apod.) zkrátíme nebo vynecháme, dáváme dětem prostor pro volnou hru a zároveň se jim věnujeme individuálně.

Je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (dětem s nižší potřebou spánku je po minimálně půlhodinovém odpočinku na lůžku nabízen jiný klidový program).

Plán rozvoje:

Pravidelně dokupovat pohádkové knihy.

Podílet se na výzdobě školní jídelny.

3.3 Psychosociální podmínky

Menší prostory školky vytvářejí dětem útulné, až rodinné prostředí, ve kterém se cítí bezpečně a jistě. Naší snahou je, aby se dětem v MŠ líbilo, aby se tu cítily příjemně. Proto všechny prostory MŠ zdobíme nejraději dětskými pracemi. V dětech tak nejen posilujeme chuť tvořit nové věci, ale děti si také výzdoby více váží a dávají pozor, aby ji neponičily.

Děti mají ve školce rovnocenné postavení, zažívají pocit přijetí, sounáležitosti a důležitosti pro skupinu. Jsou oslovovány křestním jménem tak, jak jsou zvyklé z domova. Volnost a osobní svoboda dětí je vyvážena potřebnými pravidly, na jejichž tvorbě se děti podílejí a následně se navzájem upozorňují na jejich porušování. Pravidla soužití jsou nastavena. Vedeme děti k ohleduplnosti, ochotě pomoci menším či slabším, ke spolupráci, podporujeme samostatnost a snahu domluvit se mezi sebou.

Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě dítěte, jeho potřebám a schopnostem.

Nově příchozím dětem se snažíme ulehčit adaptaci v novém prostředí. Rodiče mají možnost dítě nejprve nechat v MŠ jen po určitou dobu (např. do pobytu venku) a pobyt v MŠ postupně prodlužovat.

Respektujeme potřeby dětí, reagujeme na ně a pomáháme dětem v jejich uspokojování. Děti neúměrně nezatěžujeme, nejsou neurotizovány spěchem a chvatem, mají možnost dokončit činnost či dohrát hru. Dáváme jim jasné a srozumitelné pokyny. Náš přístup k dětem je vlídný, vstřícný, děti podporujeme v jejich činnosti, nasloucháme jim, snažíme se vcítit do jejich pocitů a respektujeme osobní psychomotorické tempo. Nepodporujeme nezdravé soutěžení mezi dětmi.

Pedagogický styl je podporující a projevuje se vstřícnou a naslouchající komunikací, počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Děti se obracejí na učitelku s návrhy aktivit.

Pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům, nenásilně ovlivňuje prosociální vztahy (prevence šikany), všímá si projevů emocionálních poruch chování dítěte.

Plán rozvoje:

Dále podněcovat starší děti k pomoci mladším, především v oblékání, při volné hře a úklidu hraček.

3.4 Organizace chodu

Provoz na škole je od 6.00 do 16.00 hodin

Denní řád je dostatečně pružný, reaguje na individuální možnosti dětí, na dobu pobytu venku a na interval mezi jídly.

Řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity jsou zařazovány pravidelně, je kladen důraz na správné držení těla a provedení cviků.

Děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí, např. při hře i osobní hygieně.

Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený. Děti mají možnost výběru účastnit se spontánních i řízených aktivit, které jsou realizovány souběžně, mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, jsou podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování.

Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, při kterých jsou děti vedeny ke spolupráci a domluvě, plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky, připravené včas a v dostatečném množství.

Je podporována dětská zvídavost a potřeba objevovat, radost z učení, zájem poznat nové. Jsou využívány spontánní nápady dětí. Vzdělávání je uskutečňováno při všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou.

3.5 Řízení mateřské školy

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny, pracovníci znají náplně své práce.

Je vytvořen funkční informační systém, učitelky se účastní pedagogických porad ZŠ a MŠ, kde vyhodnocují svoji práci a předávají si poznatky ze vzdělávacích akcí apod. Zaměstnanci jsou včas informováni o záležitostech školy.

Při vedení zaměstnanců vedoucí učitelka zapojuje spolupracovnici do řízení, dává jí prostor k samostatnému rozhodování a realizaci vlastních nápadů.

Vedoucí učitelka vyhodnocuje práci učitelky a pozitivně ji motivuje. Provádí hospitační činnost na základě předem stanovených kritérií.

Pedagogický sbor pracuje jako tým, který vzájemně respektuje své názory a připomínky.

Plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční, vychází z analýzy a využívá zpětné vazby.

Vedoucí učitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s učitelkou. Ředitelka stanovuje kritéria, na základě kterých rozhoduje o přijetí, či nepřijetí dítěte do MŠ.Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími organizacemi v místě.

Plán rozvoje:

Organizovat akce pro děti s místními spolky.

3.6 Personální a pedagogické zajištění

Služby pedagogů zajištují optimální pedagogickou péči a bezpečnost.

Obě učitelky mají předepsanou odbornou kvalifikaci, mají plný úvazek a fungují na základě jasně vymezených pravidel (viz. Školní řád MŠ) a průběžně se sebevzdělávají, účastní se nabízených seminářů a studují odborné publikace a časopisy.

Pedagogové se chovají, jednají a pracují profesionálně v souladu se ŠVP a společenskými pravidly.

Plán rozvoje:

Další vzdělávání, především v oblastech problémového chování dětí a IT.

3.7 Spoluúčast rodičů

Ve vztazích mezi pedagogy a rodiči panuje oboustranná důvěra, otevřenost, porozumění a respekt. Práva a povinnosti jsou vymezeny ve Školním řádu.

Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, respektive rodin (stravovací návyky, zkušenosti a dovednosti).

Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole. Na začátku školního roku se koná pravidelná schůzka rodičů, kde jsou rodiče seznámeni s běžným chodem MŠ, Školním řádem a seznamem potřebných věcí pro své dítě do MŠ.

Pedagogové pravidelně informují rodiče o individuálních pokrocích dítěte, domlouvají se s nimi na společném postupu při jeho výchově a vzdělávání, chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost. Jednají s rodiči ohleduplně a taktně, nezasahují do života a soukromí rodiny.

Mateřská škola nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity.

Plán rozvoje:

Organizovat akce s rodiči v mš, př. vánoční či velikonoční vyrábění.

3.8 Spolupráce s dalšími institucemi

S MŠ Chodská Lhota se konají společné návštěvy divadelních představení, setkání předškoláků u prvňáčků v ZŠ (seznámení s prostředím a učitelkami ZŠ), společně plánujeme a uskutečňujeme výlety, tím dochází k výměně poznatků mezi učitelkami.

Akce pro děti a rodiče se vždy konají ve spolupráci se ZŠ, MŠ spolupracuje s místními spolky a OÚ Pocinovice. Představitelé obce se zajímají o problémy, se kterými se ZŠ a MŠ potýká.

Plán rozvoje:

Spolupráce s PPP Domažlice

Spolupráce s místními spolky, i mimo akce spojené se ZŠ

3.9 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Škola respektuje potřeby dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a snaží se co nejvíce vyhovět jejich potřebám i možnostem a zajistit jim optimální podmínky k rozvoji jejich samostatnosti. V případě výskytu problémů konzultují učitelky tyto problémy s odborníky nebo doporučí rodičům vyhledat odbornou pomoc a zprostředkují kontakt na odborníka. Škola vyžaduje od učitelů a ostatních pracovníků profesionální přístup, aby děti se speciálními potřebami byly přijímány učitelem i kolektivem stejně jako jiné děti a ochránili tak děti od negativní zpětné vazby od okolí. Pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) jsou zajišťována podpůrná opatření, která mají vytvořit optimální podmínky k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními. Vzdělávací obsah denních činností u těchto dětí je přizpůsoben vzdělávacím možnostem a předpokladům dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními v rámci PLPP, pro dítě se speciálními potřebami vytváří učitelé i po doporučení školského poradenského zařízení individuální vzdělávací plán, který je schvalován a průběžně vyhodnocován rodiči a učitelkou.

Pokud to stupeň přiznaného podpůrného opatření vyžaduje, škola zajistí přítomnost asistenta pedagoga na doporučení školského poradenského zařízení.

Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

V případě dětí (cizinců) s nedostatečnou znalostí českého jazyka je poskytována podpora již od samého nástupu do mateřské školy. Při práci s celou třídou jsou uzpůsobeny didaktické postupy a děti se cíleně podporují v osvojování českého jazyka a je zajištěno plynulý přechod do základního vzdělávání.

Budou-li přihlášeni alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání zřizuje ředitel skupinu pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. Toto vzdělávání je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne.

Ředitel může na základě posouzení potřebné jazykové podpory dítěte zařadit do této skupiny rovněž i jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy.

Plán rozvoje:

Další vzdělávání v oblasti inkluze.

Spolupráce s PPP Domažlice

3.10 Podmínky vzdělávání dětí nadaných

Mateřská škola vytváří podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. Třídní učitelky vytvoří nadaným dětem IVP na základě doporučení školského poradenského zařízení a zajistí realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dítěte. Např. možnost obohacování vzdělávacího obsahu, zadávání specifických úkolů, zařazení do skupiny starších dětí, případně předčasný nástup dítěte do ZŠ.

Plán rozvoje:

Spolupráce s PPP Domažlice

Další vzdělávání v oblasti inkluze

Doplnění potřebných pomůcek, včetně encyklopedií.

3.11 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

Dítě ve věku od dvou do tří let má některé potřeby jiné nebo intenzivnější než děti starší. Potřebuje stálý pravidelný denní režim, dostatek emoční podpory, zajištění pocitu bezpečí, přiměřeně podnětné prostředí a činnosti, více individuální péče, srozumitelná pravidla.

Pokud se v mateřské škole vzdělávají děti mladší tří let, je nutné zajistit kromě požadavků vymezených v kapitole 3 ještě další podmínky, které reagují na vývojová specifika, individuální potřeby, zájmy a možnosti těchto dětí:

vybavení dostatečným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti
znepřístupnění bezpečnost ohrožujících předmětů, ve třídě jsou nastavena dětem srozumitelná pravidla pro používání a ukládání hraček a pomůcek.
prostředí je upraveno tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí, umožňovalo variabilitu v uspořádání prostoru a zabezpečovalo možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku
vybavení dostatečným zázemím pro zajištění hygieny dítěte
vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí (zejména pravidelnost, dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování, dostatečný odpočinek)
podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami
vzdělávací činnosti jsou realizovány v menších skupinách či individuálně, podle potřeb a volby dětí
učitel uplatňuje k dítěti laskavě důsledný přístup a dítě přijímá pozitivně.

Plán rozvoje:

Doplňování hraček pro dvouleté děti

4 Organizace vzdělávání

Počet tříd včetně bližší charakteristiky:

Mateřská škola je jednotřídní, heterogenní, s dětmi zpravidla od 3 – 7 let.

Pravidla pro zařazování do jednotlivých tříd:

Naše mateřská škola je jednotřídní, kritéria pro přijímání jsou uvedena níže.

Činnosti se souběžným působením dvou učitelů ve třídě:

Podle možností a podmínek školy je zajištěno překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů ve třídě, optimálně v rozsahu dvou a půl hodiny, a to v těchto činnostech: řízená činnost, pobyt venku, oběd popř. odpolední odpočinek (ml. děti – klid na lehátku s pohádkou, st. děti, pro které není místo v ložnici – klid na podložce s pohádkou a klidovými činnostmi). Z důvodu překrývání koná dohled v MŠ od 15:45 -16 hodin paní uklízečka.

Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy:

zápis do MŠ pro další školní rok se uskuteční v sjednaném termínu od 2. do 16. května (termíny jsou včas oznámeny prostřednictvím www. stránek školy, plakátů, veřejné vývěsky a na budově MŠ
přijímány jsou děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, nejdříve však děti od 2 let
přednostně jsou přijímány děti, na které se od 1. 9 .2017 vztahuje povinnost předškolního vzdělávání; dále pak na děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu v Pocinovicích a potom jsou přijímány děti podle kritérií, která ředitelka (s vedoucí učitelkou) pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání stanovila a zákonné zástupce s nimi předem seznámila
podmínkou přijetí k předškolnímu vzdělávání je doložení potvrzení od lékaře, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci, tato podmínka se nevztahuje na děti, pro které je vzdělávání povinné

Organizace předškolního vzdělávání

od počátku letošního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné (fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zákonný zástupce nepřihlásí dítě v povinnému předškolnímu vzdělávání)
povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech od 8:00 – 12.00 hodin

(dále Školní řád MŠ)

Podmínky individuálního vzdělávání

povinné předškolní vzdělávání lze plnit i formou individuálního vzdělávání
pokud bude dítě touto formou vzděláváno převážnou část školního roku, je povinen zákonný zástupce tuto skutečnost oznámit ředitelce školy nejpozději 3 měsíce před začátkem školního roku
plnění povinnosti předškolního vzdělávání formou individuálního vzdělávání lze oznámit ředitelce školy i v průběhu školního roku
oznámení o individuálním vzdělávání musí obsahovat:

-jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte

– uvedení období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno

– důvody pro individuální vzdělávání

(dále Školní řád MŠ)

5 Charakteristika vzdělávacího programu

5.1 Zaměření školy

„Budeme-li mít rády svět, svět nás bude mít také rád.“

Naše motto napovídá, že při práci s dětmi upřednostňujeme citovou výchovu. Snahou je vytvořit v MŠ kolektiv dětí, učitelek i provozních pracovnic, ve kterém se budeme cítit bezpečně, těšit se na sebe, vzájemně si pomáhat, vážit si jeden druhého, umět spolu hovořit, naslouchat si i řešit případné spory v klidu a bez ubližování si. Tyto dovednosti by si děti měly odnášet do dalšího života, stejně jako vytrvalost a snahu dotáhnout započatou práci do konce .

Naším cílem je, aby se děti v průběhu docházky do MŠ rozvíjely po všech stránkách (fyzické, psychické i emocionální), byly připraveny na vstup do školy, ale aby dovednosti získané v MŠ uplatňovaly i v běžném životě.

5.2 Dlouhodobé cíle vzdělávacího programu

Vzdělávání v mateřské škole chápeme jako cílevědomý plánovaný proces, v němž se prolínají spontánní a řízené aktivity. Proces vzdělávání probíhá v průběhu celého dne, při všech činnostech a při všech situacích, které v mateřské škole nastanou. Při práci s dětmi sledujeme naplnění tří hlavních cílů (rámcové cíle):

1) rozvíjení dítěte a jeho schopnost učení a poznání

podporovat a rozvíjet tělesnou zdatnost, zdraví, dovednosti, schopnost myšlení, rozhodování, učení, řeč a vyjadřovací dovednosti

2) osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

svoboda a rovnost všech lidí, solidarita se slabými a ohroženými, hodnoty spojené se zdravím, životem,životním prostředím, kulturní dědictví, tradice

3) získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost

působící na své okolí

rozvíjet a poznávat sama sebe, sebevědomí a sebedůvěra, potřeby a zájmy, učit se spolupracovat a domluvit se, akceptovat a přijímat druhé, vyjádřit svůj názor, umět také přijmout názor ostatních

5.3 Metody a formy vzdělávání

Formy vzdělávání

Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích formou spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky cílená činnost, ve které učitelka naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou záměrného i spontánního učení za aktivní účasti dítěte (prožitkové činnosti, experimentování apod.). Všechny činnosti obsahují prvky hry, tvořivosti. Škola uplatňuje individuální, skupinovou a hromadnou formu vzdělávání.

Metody vzdělávání

V mateřské škole se klade velký důraz na celkovou samostatnost dětí, schopnost vyjádřit svůj názor, umět požádat o pomoc, případně pomoci druhému, nebát se odmítnout nežádoucí projevy chování druhých, poradit si v běžných denních situacích a umět se rozhodnout. Vzdělávací program je individualizovaný, učitelka hledá optimální pedagogické cesty ke každému dítěti, snaží se najít a vyzdvihnout jeho silné stránky a posílit či rozvinout slabší stránky. Snahou je respektovat individuální potřeby dětí. Využívat především herních forem a metod práce jako například metody prožitkového a kooperativního učení hrou, situační učení, spontánní sociální učení. Preferencí je učení na základě praktické zkušenosti, na základě přímých zážitků. Všechny aktivity jsou spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené.

5.4 Zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných

Plán pedagogické podpory (PLPP) sestavují třídní učitelky, pokud z pozorování dítěte při práci a při hře vyplývá, že má dítě drobné problémy např. s motorickou obratností, řečí, špatnou koncentrací pozornosti atd.. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním probíhají rozhovory třídních učitelek s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí, dovedností a návyků. Vedoucí učitelka stanoví termín přípravy PLPP a následného vyhodnocení (zpravidla po 3 měsících). Hodnotí p. učitelky navzájem, na společných schůzkách s rodiči i s dítětem. V případě, že nedochází k naplňování vzdělávacích možností žáka při PLPP, uplatní mateřská škola společně se zákonnými zástupci žáka podpůrná opatření vyšších stupňů, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení.

Škola věnuje pozornost mimořádně nadaným dětem. V předškolním vzdělávání se to děje především prostřednictvím zabezpečení bohaté nabídky činností specifických zájmů a schopností těchto dětí. Škola klade důraz na rozvoj sociální oblasti a oblasti návyků a sebeobsluhy, ve kterých mívají mimořádně nadané děti problém.

Pro úspěšné vzdělávání těchto dětí škola umožní:

uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností a při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
stanovená podpůrná opatření při vzdělávání dětí;
při vzdělávání dítěte, které nemůže vnímat řeč sluchem, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám a s jehož užíváním má zkušenost;
při vzdělávání dítěte, které při komunikaci využívá prostředky alternativní komunikace, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám;

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení IVP:

Individuálně vzdělávací program (IVP) – je vytvořen, pokud jsou školským poradenským zařízením stanovena podpůrná opatření 2. – 5. stupně. IVP vytváří třídní učitelky, má písemnou podobu. Do IVP jsou zařazována doporučení, která jsou podrobněji stanovena v závislosti na stupni podpory školským poradenským zařízením. Třídní učitelka úzce spolupracuje s rodiči dítěte, se školským poradenským zařízením i s dalšími odborníky. Vyhodnocuje ho na základě dosažených vzdělávacích výsledků a pokroků dítěte (zpravidla 2 x ročně).

5.5 Zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let

Dvouleté dítě projevuje velkou touhu po poznání, experimentuje, objevuje. Poznává všemi smysly. Vymezuje se vůči ostatním, osamostatňuje se, bývá silně egocentrické. Neorientuje se v prostoru a čase, žije přítomností a situacemi, které ji naplňují. V pohybových aktivitách je méně obratné. Proti starším dětem má výrazně méně zkušeností. Rozdíly v jednotlivých oblastech vývoje dětí tohoto věku jsou velmi výrazné.

Pro dvouleté dítě je zařazení do mateřské školy nejčastěji první sociální zkušeností mimo širší rodinu. Obvykle se projevuje silnější potřebou vazby na dospělou osobu. Poznává nové vzorce chování dospělých i vrstevníků, vymezuje si vlastní prostor, přijímá vymezené hranice a nové role. Učitel zastává velmi významnou pozici, stává se zástupcem rodiče, jistotou a oporou dítěte v běžném dění i v budování vztahů s vrstevníky.

Povinností ředitele je zajistit optimální podmínky pro vzdělávání, a to i pro děti ve věku od 2 do 3 let, pokud se v mateřské škole přímo vzdělávají. V případě, že se přijaté dvouleté děti budou v mateřské škole vzdělávat, musí se pro zajištění kvalitních podmínek pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let přijmout opatření týkajících, hygienických, prostorových i materiálních podmínek, včetně přizpůsobení organizace vzdělávání.

6 Vzdělávací obsah

6.1 Principy a metody vzdělávání

zásady :

přiměřenosti – vycházet z věkových zvláštností dětí
posloupnosti (systematičnosti) – postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, postupné zvyšování nároků na dítě, průběžně vyhodnocovat
trvalosti – vychází z faktu, že lidský mozek rychle zapomíná, proto je potřeba opakovat již naučen
názornosti – k pochopení problematiky (cíle) se využívá všech smyslů, aby si dítě dokázalo vytvořit vlastní představy o konkrétní problematice
individuálního přístupu – každé dítě je individualita a je nutné k němu takto přistupovat
uvědomělosti a aktivity – vedení dítěte k vyvíjení aktivity směřující k osobnímu rozvoji
komplexnosti – rozvoj osobnosti dítěte ve všech oblastech s využitím různých typů paměti (zraková, sluchová, hmatová…..)
zpětné vazby – opakování vědomostí a dovedností, návyků k získání informací o postupu dítěte k vytčenému učebními cíli

metody :

prožitkové učení – založené na přímých zážitcích dítěte
kooperativní učení – založené na vzájemné spolupráci
činnostní učení – využití vlastní aktivity
situační učení – vytváření a využívání situací, které poskytují srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí
sociální učení – založené na přirozené nápodobě, jde o poskytování vzorů chování a postojů
využívání prvků tvořivé dramatiky – rozvíjení obrazotvornosti a tvořivosti, schopnosti kritického myšlení…

6.2 Třídní vzdělávací program

Naše mateřská škola pracuje se vzdělávacím programem, který nazvala „Společně poznáváme a objevujeme svět.“ Cílem programu je vytvořit co nejpestřejší skladbu činností, které dětem pomohou zábavnou formou poznávat svět kolem nás, objevovat jeho zákonitosti a souvislosti přírodní i společenské. Činnosti plánujeme tak, aby podporovaly přirozenou dětskou zvídavost (např. pokusy), učily děti přemýšlet, vyvozovat poznatky a spolupracovat. Zároveň dbáme na to, aby všechny činnosti byly přiměřené rozumovým i tělesným schopnostem dětí.

Integrované bloky budou rozpracovány do tematických bloků, učitelky budou při naplňování očekávaných výstupů daných v ŠVP využívat konkretizované očekávané výstupy. Podtémata nejsou pevně daná, vycházejí z invence učitelek a ze zájmu dětí. Jednotlivé tematické bloky jsou pravidelně vyhodnocovány (jejich naplnění, efektivita uplatněných metod a forem pedagogické práce).

Naším záměrem je celkový rozvoj osobnosti dítěte s přihlédnutím k jeho věku a schopnostem. Chceme, aby děti během let prožitých v naší mateřské škole získávaly nejen dovednosti potřebné pro vstup do základní školy, ale také dovednosti (kompetence), které budou uplatňovat po celý život, a to kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální a kompetence činnostní a občanské.

6.3 Integrované bloky

6.3.1 Objevujeme krásy podzimu

Název integrovaného bloku	Objevujeme krásy podzimu
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Tematický blok zahrnuje adaptační období, a to hlavně pro děti, které přichází do školky poprvé, seznamují se s prostředím školky, s novými kamarády. Společně se budeme učit znát jména kamarádů a cvičit sebeobsluhu. Seznámíme se s pravidly společného soužití v MŠ, společně si je vytvoříme (chování ve školce i venku, chování vůči sobě i dospělým, vzájemná komunikace). Budeme si všímat charakteristických znaků babího léta a budeme je porovnávat s již prožitým letním obdobím. V období nastupujícího podzimu si budeme všímat proměn v přírodě a vyvozovat znaky tohoto období. Podzim nás láká ven, na zahradě i v okolní přírodě nám nabízí spoustu plodů, které chceme vnímat všemi smysly, sbírat je a využívat nejen k výtvarným činnostem a hrám. Užijeme si také podzimní radovánky, vyzkoušíme si vyrobit draka a možná si ho i pustíme do oblak. Za oknem i venku budeme pozorovat podzimní počasí a jeho změny (déšť, vítr, mlha) a všimneme si jeho vlivu na přírodu i na člověka (změny nálad). Sledováním přírody před uložením k zimnímu spánku zjistíme, jak se chovají zvířata před zimou a tím budeme poznávat koloběh života v přírodě během roku (srovnání s denním rytmem – aktivita, spánek, odpočinek). Důležitou součástí tohoto bloku bude práce s podzimními barvami, jejich zapouštění do vody a klovatiny a sledování vzniklých barevných odstínů. Také se začneme připravovat na vítání adventního času a zpívání u rozsvíceného stromu pro veřejnost.
Výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni integrovaného bloku, jimiž jsou cíleně utvářeny a rozvíjeny klíčové kompetence dětí	kompetence k učení: všímá si a pozoruje souvislosti,objevuje umí se radovat z poznaného
kompetence k řešení problémů: sleduje dění ve svém okolí řeší problémy, na které stačí, známé a opakující situace se snaží řešit samostatně, náročnější s oporou a pomocí dospělého
komunikativní kompetence: průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím
sociální a personální kompetence: dokáže se ve skupině nejen prosadit, ale i podřídit
činnostní a občanské kompetence: spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení

Objevujeme krásy podzimu	vzdělávání
Výchovné a vzdělávací strategie	kompetence k učení kompetence k řešení problémů komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské kompetence
Vzdělávací nabídka	Očekávané výstupy IB
hudebně pohybové činnosti, recitace říkadel doprovázená jednoduchými pohyby ruky a prstů, zpěv jednoduchých písní	vědomě napodobuje jednoduchý pohyb podle vzoru
začíná ovládat dechové svalstvo
sladí pohyb se zpěvem
jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí…	rozvíjí sebeobsluhu, snaží se uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky (osobní hygiena, přijímání stravy a tekutin, stolování, starost o sebe a své osobní věci, oblékání, svlékání…)
konstruktivní a výtvarné činnosti, manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji a materiály, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním	zachází s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky, poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (míčové hry)	rozvíjí základní pohybové dovednosti, orientaci a pohyb v různém prostředí (pohyb po písku, přes překážky, manipulaci s míčem a různým náčiním..)
smyslové a psychomotorické hry	používá všechny smysly
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti	snaží se ovládat dech, tempo i intonaci řeči
spontánní činnosti	pozná a pojmenuje většinu známých věcí kolem sebe
společné rozhovory, diskuse, individuální a skupinová konverzace, (vyprávění a komentování zážitků, vyprávění podle obrázků nebo skutečnosti..)	vede rozhovor (naslouchá druhým, ptá se, komentuje zážitky a aktivity)
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest	domluví se slovy i nonverbálně (gesty, očním kontaktem, reaguje na neverbální podněty)
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadelních představení	rozumí slyšenému
komentování zážitků	rozvíjí řečové schopnosti
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenování jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí, motivovaná manipulace s předměty	vědomě využívá všech smyslů, záměrně pozoruje, všímá si (nového, změněného, chybějícího)
hry a příležitosti pro rozvoj vůle, vytrvalosti a koncentrace	vyvíjí volní úsilí, začíná se soustředit na činnost
recitace a zpěv	učí se nazpaměť krátké texty, záměrně si je zapamatuje a vybaví
tvoření pravidel soužití pomocí obrázkových materiálů nebo piktogramů	rozlišuje některé obrazné symboly a rozumí jejich významu a funkci
námětové hry a činnosti na utvoření pravidel (soužití, hry)	chápe a respektuje předem vyjasněná pravidla
činnosti zajišťující spokojenost a radost, vyvolávající veselí a pohodu	odloučí se na určitou dobu od rodičů a blízkých
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i dospělým	navazuje kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonává stud, komunikuje s ním vhodným způsobem, respektuje ho
přirozeně a bez zábran komunikuje s druhým dítětem
aktivity podporující sbližování dětí	brání se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
přirozeně a bez zábran komunikuje s druhým dítětem
činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se jejich tvorbě	dodržuje společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.	respektuje potřeby jiného dítěte, dělí se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úkol s jiným dítětem apod.
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování	začíná uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi
setkávání se s dramatickým a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních akcí zajímavých pro předškolní dítě	vnímá umělecké a kulturní podněty
aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy	postupně se adaptuje na život v mateřské škole
spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě	začleňuje se do třídy a zařazuje mezi vrstevníky
přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí	orientuje se bezpečně známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, ve třídě mš)
všímá si změn a dění v nejbližším okolí
přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (živá i neživá příroda, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)	všímá si změn a dění v nejbližším okolí
poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty, jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím	vnímá upozornění na nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat

6.3.2 Objevujeme kouzlo paní Zimy

Název integrovaného bloku	Objevujeme kouzlo paní Zimy
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	V prosinci budeme společně prožívat adventní období, těšit se společně na Vánoce, zamyslíme se, jak můžeme pomoci s vánočními přípravami. Společně si vyzdobíme prostory školky, upečeme perníčky a cukroví. Seznámíme se se zvyky a obyčeji, některé si vyzkoušíme prakticky. Naučíme se vánoční písně a koledy, přivítáme Mikuláše. Budeme vnímat atmosféru v obci a okolo nás a občany Pocinovic potěšíme zpěvem koled u vánočního stromu. Rodičům a prarodičům zazpíváme a zatančíme na vánoční besídce a zpestříme jim tak adventní čas. Dozvíme se, proč vlastně Vánoce slavíme a odkud tato tradice pochází. Po vánočních prázdninách se rozloučíme s Vánoci a starým rokem, poznáme význam Tříkrálové sbírky a vyrobíme koruny pro krále. V zimě si můžeme užít spoustu legrace. Společně poznáme a pojmenujeme charakteristické znaky tohoto období a zjistíme, jak je můžeme využít k zábavě i učení. Poznáme, co je sníh, jaký může být (studený, sypký, lepivý apod.) a co se s ním děje v teple – vyzkoušíme si to prakticky. Pro přírodu je sněhová pokrývka peřinkou, která chrání před mrazem a dodává vláhu. Budeme tedy pozorovat, jak je sníh prospěšný, ale poznáme také, jak se žije v zimním lese zvířátkům. Aktivně jim pomůžeme a poznáme, že pomáhat potřebným je pro člověka radost, že i děti mohou v rámci svých možností pomoci (i malá pomoc je potřebná a vítaná). Budeme rozvíjet pohybové dovednosti a otužovat se sportováním na sněhu a hrou se sněhem. Také poznáme naše tělo, zkusíme ho kreslit i skládat z jednotlivých dílů, přijdeme na to, co mu prospívá nebo naopak škodí. Vyvodíme, jak se máme ke svému tělu chovat, abychom předcházeli nemocem. Zaměříme se také na denní biorytmus, předměty denní potřeby a pojmy s tím spojené (ráno, poledne atd. – porozumění pojmu). Zima je také časem, kdy jsme více doma a máme čas na čtení pohádek a vymýšlení příběhů. Budeme si tedy společně číst a poznávat vlastnosti hrdinů, porovnávat je s našimi vlastnostmi, hledat vlastnosti dobré a špatné. Na závěr se rozloučíme s paní Zimou a užijeme si společně masopustní průvod po školce a maškarní karneval.
Výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni integrovaného bloku, jimiž jsou cíleně utvářeny a rozvíjeny klíčové kompetence dětí	kompetence k učení: učí se s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění má elementární poznatky o světě lidí, přírody, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije
kompetence k řešení problémů: všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem začíná rozlišovat řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu
komunikativní kompetence: komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
sociální a personální kompetence: uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
činnostní a občanské kompetence: ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá

Objevujeme kouzlo paní Zimy	vzdělávání
Výchovné a vzdělávací strategie	kompetence k učení kompetence k řešení problémů komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské kompetence
Vzdělávací nabídka	Očekávané výstupy IB
manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují, a jejich praktickým používáním	zdokonaluje se v zacházení s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály
činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí	pojmenuje většinu částí těla
smyslové a psychomotorické činnosti	vnímá a rozlišuje pomocí všech smyslů
jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.	začíná uplatňovat sebeobsluhu, základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky
snaží se zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony
příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků	začíná uplatňovat sebeobsluhu, základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky
snaží se zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony
příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech), k prevenci nemoci, nezdravých návyků	má povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí
rozlišuje, co zdraví prospívá a co mu škodí
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, sezonní činnosti, míčové hry apod.)	zkouší zvládat základní pohybové dovednosti a běžné způsoby pohybu v různém prostředí
hudební a hudebně pohybové hry a činnosti	vědomě napodobuje jednoduchý pohyb podle vzoru
sladí pohyb s rytmem a hudbou
konstruktivní a výtvarné činnosti	rozvíjí jemnou motoriku
prožívá radost ze zvládnutého a poznaného
podílí se na organizaci hry a činnosti
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti	snaží se zřetelně vyslovovat hlásky, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů	projevuje zájem o knížky, sleduje krátký příběh a pohádky
rozumí slyšenému
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění dle skutečnosti i podle obrazového materiálů, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)	vede rozhovor
popíše situaci (skutečnou, podle obrázku)
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest	domluví se (používá) slovy i gesty
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí	vědomě vnímá a rozlišuje pomocí všech smyslů, záměrně pozoruje, všímá si (nového, změněného, chybějícího)
hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)	učí se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatuje a vybavuje
smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu, vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.	vědomě vnímá a rozlišuje pomocí všech smyslů, záměrně pozoruje, všímá si (nového, změněného, chybějícího)
začíná se soustředit a udrží krátce pozornost
spontánní činnosti	vyjadřuje svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)
podílí se na organizaci hry a činnosti
činnosti procvičující orientaci v prostoru i rovině	začíná vnímat a užívat prostorové pojmy
činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu	odloučí se na určitou dobu od rodičů a blízkých, je aktivní i bez jejich opory
cvičení organizačních dovedností	podílí se na organizaci hry a činnosti
dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zloba, údiv, vážnost apod.)	domluví se (používá) slovy i gesty
uvědomuje si příjemné a nepříjemné citové prožitky, vyjadřuje náladu
činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem, v nichž může být dítě úspěšné	těší se z hezkých a příjemných zážitků
posiluje sebedůvěru
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s dospělým	navazuje kontakty s dospělým
společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření	spolupracuje s ostatními, navazuje kontakt s druhým dítětem
kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách	spolupracuje s ostatními, navazuje kontakt s druhým dítětem
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.	snaží se respektovat potřeby jiného dítěte
aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy	utváří si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy začíná chovat
činnosti zaměřené na dodržování vytvořených jasných pravidel soužití ve třídě	začíná chápat, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat
různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích	zachycuje skutečnosti ze svého okolí a vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
přípravy a realizace společných zábav a slavností (slavnosti v rámci tradic, kulturní programy apod.)	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální
receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)	zachycuje skutečnosti ze svého okolí a vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě	vnímá umělecké a kulturní podněty, hodnotí svoje zážitky
přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí i změn v přírodě (živá i neživá příroda, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)	vnímá, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný
všímá si změn a dění v nejbližším okolí
smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti	pomáhá pečovat o okolní životní prostředí

6.3.3 Hřej, sluníčko, zas – jarní bude čas

Název integrovaného bloku	Hřej, sluníčko, zas – jarní bude čas
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Tematický celek se zaměří na pozorování změn v přírodě souvisejících s pomalým nástupem jara. Budeme vnímat náladu, jakou v nás přicházející jaro vyvolává. Vyhledáme rozdíly mezi zimním a předjarním obdobím (prodlužování dne apod.), dozvíme se o prvních jarních květinách a budeme je hledat a pozorovat venku, následně i zkoušet vyjádřit je výtvarně. Vysejeme si semínka řeřichy či luštěnin, nezapomeneme se o ně starat a budeme pozorovat, co se s nimi děje. Z toho vyvodíme, co potřebují semínka a rostliny vůbec k růstu. Zaměříme se na poznávání vlastností vody, vyzkoušíme si ji vnímat všemi smysly, proč je důležitá (připomenutí pitného režimu), poznáme také život u vody (rybníka, řeky atd.). Společně se připravíme na Velikonoce – vyrobíme si jarní a velikonoční dekorace a vyzdobíme si jimi školku, obarvíme vajíčka, včas zasejeme osení. Poznáme, co všechno musí udělat jaro (probudit zvířátka, přivolat ptáčky z teplých krajin, rozkvést kytičky) a kolik práce mají také lidé na jarních zahrádkách i v okolí svých domů. Přijdeme na to, jak můžeme pomoci i my. Poznáme domácí zvířátka a jejich mláďata, stěhovavé ptáčky a jejich chování po příletu. Uvědomíme si důležitost ochrany životního prostředí. Seznámíme se s některými dubnovými pranostikami a lidovými zvyky (pálení čarodějnic, stavění máje).
Výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni integrovaného bloku, jimiž jsou cíleně utvářeny a rozvíjeny klíčové kompetence dětí	kompetence k učení: soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit
kompetence k řešení problémů: řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit
komunikativní kompetence: dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
sociální a personální kompetence: samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí chová se při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování
činnostní a občanské kompetence: odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých učí se svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky

Hřej, sluníčko, zas – jarní bude čas	vzdělávání
Výchovné a vzdělávací strategie	kompetence k učení kompetence k řešení problémů komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské kompetence
Vzdělávací nabídka	Očekávané výstupy IB
hudebně pohybové činnosti, recitace říkadel doprovázená jednoduchými pohyby ruky a prstů, zpěv jednoduchých písní	ovládá dechové svalstvo, sladí pohyb se zpěvem
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky, poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (míčové hry apod.)	začíná koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla
začíná uplatňovat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.	chová se obezřetně při setkání s cizími a neznámými osobami
manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují, a jejich praktickým používáním	zachází s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály
konstruktivní a výtvarné činnosti, smyslové a psychomotorické činnosti	začíná ovládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku
prožívá radost ze zvládnutého a poznaného
zachycuje skutečnosti ze svého okolí a vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
činnosti zaměřeně k chápání pojmů, vyprávění podle skutečnosti i obrazového materiálu, prohlížení knih	pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno
společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace	vede rozhovor, začíná formulovat otázky odpovídat, slovně reaguje
přednes, recitace, dramatizace a zpěv	snaží se správně vyslovovat, ovládá dech, tempo i intonaci řeči
učí se nazpaměť krátké texty, záměrně si pamatuje a vybaví
prožívá radost ze zvládnutého a poznaného
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí, experimentování	zaměřuje se na to, co je z poznávacího hlediska důležité
vědomě využívá všech smyslů, záměrně pozoruje, má postřeh, všímá si (nového, změněného, chybějícího)
činnosti nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity)	vyjadřuje svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
činnosti zaměřené na seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplnou praktickou aplikaci	začíná užívat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je začíná využívat
činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)	začíná užívat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je začíná využívat
poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů	projevuje zájem o knížky, soustředěně poslouchá četbu, sleduje divadlo
spontánní činnosti	uplatňuje učení podle pokynů a instrukcí
prožívá radost ze zvládnutého a poznaného
vyjadřuje svůj souhlas, učí se říct v konkrétní situaci „ne“
podílí se na organizaci hry a činnosti
respektuje potřeby jiného dítěte
cvičení organizačních činností	podílí se na organizaci hry a činnosti
činnosti pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání	vyvíjí volní úsilí, soustředí se na činnost i její dokončení
výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)	těší se z hezkých a příjemných zážitků, přírodních a kulturních krás i setkávání se s uměním
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým	přirozeně a bez zábran komunikuje s ostatními, spolupracuje
odmítá komunikaci, která je mu nepříjemná
kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách	přirozeně a bez zábran komunikuje s ostatními, spolupracuje
respektuje potřeby jiného dítěte
hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.	uplatňuje své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, učí se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování	uplatňuje návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i dětmi
neustále opakování jasných a srozumitelných společně nastavených pravidel soužití	utváří si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chová
činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává	chápe, že každý má ve společenství (v rodině i ve třídě) svoji roli, podle které je třeba se chovat
tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu	zachycuje skutečnosti ze svého okolí a vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
vyjadřuje se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládá základní dovednosti vokální i instrumentální (zazpívá píseň, zachází s jednoduchými hudebními nástroji, sleduje a rozlišuje rytmus)
přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)	vyjadřuje se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládá základní dovednosti vokální i instrumentální (zazpívá píseň, zachází s jednoduchými hudebními nástroji, sleduje a rozlišuje rytmus)
přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety	vnímá, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný
pozoruje, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobuje se jim
přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (živá i neživá příroda, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)	vnímá, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný
osvojovat si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
pozoruje, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobuje se jim
praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.), ekologicky motivované herní aktivity (ekohry)	pomáhá pečovat o okolní životní prostředí
práce s literárními texty, obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších medií	osvojovat si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

6.3.4 Co nám neseš, léto?

Název integrovaného bloku	Co nám neseš, léto?
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	V tomto období se zaměříme na poznávání nejbližšího okolí, naší obce, jejího názvu, důležitých budov v ní (škola a školka, obchod, obecní úřad, pošta, nádraží apod.), během vycházek se vydáme i do širšího okolí Pocinovic. Velkým tématem pro nás bude rodina. Budeme si vyprávět o našich nejbližších, pojmenujeme si členy rodiny, zjistíme, proč je hezké patřit do rodiny a že o dobré vztahy v rodině se musíme přičinit všichni. Připravíme si vystoupení na besídku ke Dni matek, kde předáme maminkám vlastnoručně vyrobený dárek. Na chvíli se také zastavíme u téma povolání – pojmenujeme si povolání rodičů, vyjádříme naše přání, čím bychom chtěli být, až budeme velcí. Vyvodíme, proč je důležité pracovat, proč chodí do práce rodiče. Také se podíváme na louku, budeme pozorovat, kdo na ní žije, jaké květiny tam rostou a využijeme ji ke hrám. Oslavíme společně svátek dětí ve školce i na Dni dětí – akci pořádané pro všechny děti v obci (ZŠ a MŠ je spolupořadatel). Společně s dětmi ze školky z Chodské Lhoty vyrazíme autobusem na výlet. Poznáme i další dopravní prostředky a zaměříme se na bezpečné chování na silnici – vyvodíme důležitost dodržování pravidel. Budeme si povídat i o cizích zemích a lidech, kteří v nich žijí, jejich kultuře – využijeme i poznatky a zážitky dětí (z dovolených s rodiči). Zahrajeme si na exotická zvířata a také si procvičíme základní i odvozené barvy. Toto roční období nám nabízí delší pobyt venku a proto se můžeme věnovat celodopoledním vycházkám zaměřených na pozorování letní přírody a chování v ní. Opečeme si vuřty u Dobré Vody, najdeme poklad lesního skřítka a zvládneme i stopovačku. Na závěr se rozloučíme s předškoláčky, předáme jim pamětní knihy i listy.
Výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni integrovaného bloku, jimiž jsou cíleně utvářeny a rozvíjeny klíčové kompetence dětí	kompetence k učení: učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých
kompetence k řešení problémů: užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti
komunikativní kompetence: ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku
sociální a personální kompetence: projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem
činnostní a občanské kompetence: dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

Co nám neseš, léto?	vzdělávání
Výchovné a vzdělávací strategie	kompetence k učení kompetence k řešení problémů komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské kompetence
Vzdělávací nabídka	Očekávané výstupy IB
zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)	zachovává správné držení těla
lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezonní činnosti, míčové hry apod.)	zvládá základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
koordinuje lokomoci a další polohy a pohyby těla
jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.	zvládá sebeobsluhu, jednoduchou obsluhu a pracovní úkony uplatňuje základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky
příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků	má povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí
příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí	má povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí
konstruktivní a výtvarné činnosti	ovládá koordinaci ruky a oka, zvládá jemnou motoriku
postupuje a učí se podle pokynů a instrukcí
zachytí a vyjádří své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
vyjednává s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluví se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
zachází šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami apod.
společné diskuse, rozhovory, komentování zážitků a aktivit	vyjadřuje samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, ve vhodně zformulovaných větách
přednes, recitace, dramatizace a zpěv	správně vyslovuje, ovládá dech, tempo i intonaci řeči
naučí se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatuje a vybaví
zachytí a vyjádří své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
spontánní činnosti a činnosti podporující tvořivost, představivost a fantazii	vyjadřuje svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)
řeší problémy, úkoly a situace, myslí kreativně
postupuje a učí se podle pokynů a instrukcí
rozhoduje o svých činnostech
dodržuje pravidla her (hraje fair-play) a jiných činností, jedná spravedlivě
zachází šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami apod.
činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.	chápe prostorové pojmy, elementární časové pojmy
činnosti zaměřené na vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.)	pozná a pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno
činnosti zaměřené na seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplnou praktickou aplikaci	chápe základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je využívá
řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant	řeší problémy, úkoly a situace, myslí kreativně
přemýšlí, uvažuje a své myšlenky i úvahy vyjadřuje
nalézá nová řešení nebo alternativní k běžným
činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení	uvědomuje si svou samostatnost, orientuje se ve skupině
přijímá pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovná se s ním, učí se hodnotit svoje osobní pokroky (sebehodnocení)
rozhoduje o svých činnostech
vyjednává s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluví se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště záporných emocí, např. hněvu, zlosti, úzkosti)	ve známých a opakujících se situacích, kterým rozumí, se snaží ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
je citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné	uvědomuje si své možnosti a limity
činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu	prožívá a dětským způsobem projevuje, co cítí, snaží se ovládat své afektivní chování
příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání	prožívá a dětským způsobem projevuje, co cítí, snaží se ovládat své afektivní chování
dodržuje pravidla her (hraje fair-play) a jiných činností, jedná spravedlivě
výlety a vycházky do přírody	je citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého	chápe, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
uvědomuje si svá práva ve vztahu k druhému, přiznává stejná práva druhým, respektuje je
běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým	rozumí běžným projevům vyjádření emocí a nálad
rozumí běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
vyjednává s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluví se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti	chápe slovní vtip a humor
pozná a vymyslí jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
utvoří jednoduchý rým
grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel a písmen	pozná napsané své jméno
poznat některá písmena a číslice, popř.slova
prohlížení a „čtení“ knížek	sleduje očima zleva doprava
zachází šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami apod.
hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest	sluchově rozliší začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování	chová se a jedná na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
chová se zdvořile, přistupuje k druhým lidem, k dospělým i k dětem bez předsudků, s úctou k jejich osobě, váží si jejich práce a úsilí
aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí	chová se zdvořile, přistupuje k druhým lidem, k dospělým i k dětem bez předsudků, s úctou k jejich osobě, váží si jejich práce a úsilí
uvědomuje si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítá společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chrání se před ním a v rámci svých možností se brání jeho důsledkům (vyhýbá se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím	rozlišuje aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímá si nepořádků a škod, upozorní na ně
přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety	má povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných ukázek v okolí dítěte
praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)	zvládá běžné činnosti a požadavky kladené na něj i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chová se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, u lékaře apod.)
praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává	zvládá běžné činnosti a požadavky kladené na něj i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chová se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, u lékaře apod.)

7 Systém evaluace

7.1 Oblasti autoevaluace

Oblasti autoevaluace :

obsah a průběh vzdělávání – plánování výuky
podpora školy dětem, spolupráce s rodiči
kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – organizační řízení školy
výsledky vzdělávání dětí – znalosti a dovednosti

7.2 Prostředky autoevaluace

Škola používá následující prostředky autoevaluace :

hospitace vedením
vzájemné hospitace pedagogů
zjišťování a vyhodnocování výsledků vzdělávání dětí

7.3 Časový plán

1 x ročně analýza ŠVP – aktualizace podle potřeby k 1. 9. dalšího roku
1 x ročně vzájemná hospitace obou učitelek, hospitace ředitelky
denně – předávání poznatků o dětech, analýza výkresů, reflexe řízených činností (ústně)
1 x týdně zhodnocení uplynulého týdne – reflexe řízených činností (písemně)
po ukončeném tematickém bloku – zhodnocení naplnění očekávaných výstupů a provedení písemného zápisu
2x ročně hodnocení dítěte – záznamové archy

7.4 Odpovědnosti a pravidla

Odpovědnost učitelů:

Za sběr dat, vyhodnocování a plán opatření pro zachování kvality, nápravu nebo další zkvalitnění v dané oblasti zodpovídá vedoucí učitelka.

ŠVP pro MŠ